Nechám se přebarvit na blond.... a BASTA (omluva všem blondýnám). Už silně uvažuju nad tím, jak moc nutné to je. Můj muž, mimochodem velmi technický typ, měl ze mě v pátek záchvat smíchu, a pan K. v autorizovaném servisu taky. Ale abych to vysvětlila :-)

Když jsem v úterý myla okna, zahlídla jsem Alenku, jak si to po baráku pochoduje s jednou šlehací metlou od  mixéru. Pak jsem o ni kdesi zakopla, tak jsem ji kamsi dala, aby na ni už nedosáhla, a vzpoměla jsem si až ve čtvrtek, kdy jsem jednak chtěla poprvé v životě zkusit upéct velikonočního beránka a recept pravil, že nutno vyšlehat bílky, a jednak jsem šla péct dort pro synovce.

A milé metly nebylo... Respektive bylo, ale jen levé. Zevrubná prohlídka všech obytných i neobytných prostor ukázala, že prostě nic. Takže dort byl zrušen a beránek odsunut na příhodnější čas, kdy se mi bude chtít našlehávat ručně.

Jenže pak se v pátek chvátalo a holky řvaly o palačinky k obědu, tak se mi mozek dočasně sepnul na blond barvu - a upnula jsem do mixéru jednu šlehací metlu a jeden hnětací hák, aby to nevypadalo tak prázdně. Technicky zdatným zřejmě netřeba popisovat, co následovalo :-)

Přikrytá rouškou mléka a těsta se šlehací metla ukázkově zamotala do háku, který ji po pár otočkách přeměnil v hadí pokrouceninu, takže jsem v rozmezí několika málo dnů došla o obě metly. Sakra, jak má obyčejná bruneta tušit, že hák s metlou se nesnášejí, když jsou obě do jednoho přístroje?

V pánovi ze servisu, kam jsem vznesla žádost o urgentní zaslání náhradních metel, to vyvolalo záchvat smíchu. Nu což, aspoň jsem mu o pár minut prodloužila život, smích je zdravý :-) Můj muž se taky smál... hodně a dlouho. Asi si budu muset začít dávat bacha, protože ty dávky smíchu, které mu svou tupostí (to se fakt asi jinak říct nedá) ordinuju, by mu mohly prodloužit život natolik, že by mě přežil :-)

Každopádně beránky jsem ručně stručně bez šlehače nakonec vytvořila dva, a nedělní oslava se vydařila i bez dortu. Jelikož jsme ji zahájili včas, tak nás prudký přívalový liják nijak nerozladil (rozladěně se tvářili jen ti, co zjistili, že jim o 80km dál visí na sušáku všechny kalhoty a zapoměli zavřít okýnka u firemního auta - díky, drahý, taky jsem se po chuti zasmála), ba co víc, příroda nás odměnila nádherným pohledem na dvojitou duhu. Bystré oko ji při bližším zkoumání určitě uvidí...

dvoj-duha

a momentka z oslavy