Musím si sem zapsat aspoň občas něco z toho mála, co si pamatuju, protože je mi s mou sklerózou jasné, že napsané na papíře bych to taky za pár dní už nemusela najít...

rozhovor v autě po cestě k babičce s 5ti letou:
- maminko, já bych taky chtěla takovou půůůůdičku, jak má babička
- prosím tě, a k čemu by ti byla? hrát se tam beztak nedá, v létě je tam moc horko
- no jo, ale já bych tu půůůůdičku moc chtěla, dávali bysme tam třeba staré věci...
- copak my máme doma nějaké staré věci?
- jo!! všecky věci doma jsou starší než ty!

:-))))

... šílená matka je unavená. Usíná ve stoje, vnímá jen na jedno ucho a na jedno oko, na maily a smsky odepisuje s týdenním zpožděním. Závidí medvědům jejich zimní spánek, myším jejich zimní elán, dětem jejich energii a kamarádce peníze, protože díky nim je zase předběhla v rekonstrukci bydlení :-)

... šílená matka je unavená a když je v noci násilím vzbuzena, v duchu už sadí na zahrádku zeleninu, plánuje likvidaci krtka a sní o velké zahradní houpačce. Oplétá všechny truhlíky na muškáty a těší se, jak konečně letos zvítězí ona a mšice a plísně odtáhnou s nepořízenou :-))

... šílená matka je unavená a nemá moc ráda zimu. Oslavila další narozeniny, další Vánoce a ve vlasech našla další stříbrný vlas. Je unavená a přesto je nějakým zvláštním způsobem se vším docela spokojená. Ona, věčná pesimistka :-)

Tak kéž i ten další rok je stejně šílený a stejně podnětný... :-)