Když se rozdávalo něco do mozků, tak Pán byl v mém případě asi hodně skoupý :-) jak si totiž jinak vysvětlit, že UŽ ZASE jsem vyrazila na výlet s foťákem s blikající baterkou :-(

Buchlovický zámecký park má nádherné stromy... úplně úžasně kroucené kmeny, ze kterých se místy až tají dech, jak je příroda nádherně dokázala vytvořit. No dobře, tak člověk tomu nejspíš pomohl taky, ale stejně... nebýt foťáku, který asi tak u pátého stromu klekl, byla bych i dokázala, že mluvím pravdu :-) ale já se tam vrátím... co nejdřív, protože až se stromy zazelenají, tak dřevo už tak krásně nevynikne.

Mám tu zahradu moc ráda, je to moje srdcovka... ve čtvrtek to bude už deset let, kdy jsem do ní vhopkala v bílých sandálkách, se závojem na hlavě a se zbrusu novým příjmením :-) Pravda, lilo jako z cedníku a pávi nás nevítali, ale ty stromy, ty stromy mě fascinovaly už tenkrát...

a malý kvíz takhle při večeru: splývá to s okolím, ale chameleon to není, co je to? pohled zleva, pohled zprava :-)