bilance prvních pár dní školky:

- hned první den jsem byla upozorněna, že moje dítě je horolezec a muselo být sundáváno ze zídky na záchodech, kam vylezlo a odkud odmítalo slézt... s tím, že je horolezec, mi opravdu neřekli nic nového
- jemně jsem naznačila, že začala být strašně vybíravá a že se mají obrnit trpělivostí, protože fakt, ale fakt nebude chtít jíst... to jsem si ovšem nevšimla, že na zahájení školního roku jim připravili svíčkovou, kterou ona může a které si samozřejmě byla 2x přidat... tak nic, no... zase jsem vypadala, že přeháním
- jsem odsunuta na vedlejší kolej... když jsem v šatně požádala o pusu na rozloučenou, tak na mě jenom tak nechápavě koukla a strašně udiveně prohlásila: "a prooooč??? už běž pryč!"
- mrňavou to ticho v domě přinutilo smysluplně mluvit... chodí po místnostech a pořád dokola vykřikuje: "á-ne-šo, kde jé?"

ale jinak - hlavně že se Prostřední ve školce líbí :-)


Včera chodila a zpívala si něco o berušce, slabikově i rýmově úplně mimo. Zapátrala jsem v paměti, protože tu písničku už jsem pár roků zpátky slyšela od Nejstarší, a říkám jí: "hele, Anežko, nebylo to náhodou takhle? Seděla beruška na lístečku, červený kabátek samou tečku. Přišli k ní motýlci, my tě známe, my ti ty puntíky spočítáme..."
Přezpívala si to, zjistila, že se vleze do slabik, koukla na mě a říká: "jooo, tak to je, tak to říkala paní učitelka. A tys tam už někdy byla, že to znáš?"

:-))